Coworking v novém

Publikováno 15.6.2015

Kladno - V nových prostorách se slavnostně představilo Coworkingové centrum Podnikání všem. Nyní jej všichni zájemci – a hlavně zájemkyně - o kurzy či sdílenou kancelář naleznou na Náměstí Sítná. A naostro se pojede hned od září, kdy zde budou pokračovat kurzy podnikání pro rodiče na rodičovské dovolené.



Domek v Kladně-Rozdělově nahradily tři místnosti na Sítné, nad novou Městskou knihovnou. Tedy objektem, který ještě mnozí tatínkové znají jako bývalou „mototechnu“. Na místě je tedy dostatek parkovacích míst a na autobusovou zastávku je to jen pár kroků.

„Když nám končila smlouva na Rozdělově, obrátili jsme se na magistrát města Kladna. Ten nám vyšel vstříc a nabídnul nám právě prostory na Sítné. Učebny bývalé jazykovky byly ale dlouho opuštěné, a potřebovaly kompletní rekonstrukci,“ vysvětluje Lucie Mazalová z CPPP o.p.s., které coworkingové centrum provozuje.

Rekonstrukce prostor přitom proběhla v rekordním čase – zahájená byla v polovině letošního května. V září pak centrum zahajuje ostrý provoz – budou zde zahájeny oblíbené kurzy podnikání či harmonizace rodinného a pracovního života.

Lukáš Janata

Celá tisková zpráva ve formátech doc a pdf




Coworking se stěhuje

Publikováno 4.6.2015

Kladno - Cvičné coworkingové centrum Podnikání všem v Kladně-Rozdělově založila obecně prospěšná společnost CPPP v lednu roku 2013 a za více než dva roky jím prošly desítky klientek a klientů. Nyní jsou prostory v Doberské ulici prázdné a čekají na nového nájemce. Neznamená to ovšem konec coworkingového centra. Právě naopak.



„Naše nová adresa je Náměstí Sítná 3106, jen pár kroků od autobusové zastávky. Finišujeme s úpravami prostor a v pondělí 15. června v 9:00 slavnostně otevíráme,“ říká Lucie Mazalová z CPPP.

Program přitom poběží až do 12:00. Kromě prezentace prostor zde budou odborní pracovníci CPPP o.p.s. představovat další vize kladenského coworkingu.

A co mohou klienti a klientky od nového coworkingového centra očekávat? Stejně jako v Rozdělově poběží i na Sítné kurzy podnikání, mezinárodní konference či podnikatelský inkubátor. Rovněž bude k dispozici osvědčená „hernička“, kde bude během kurzů a dalších akcí zajištěno hlídání dětí.

Lukáš Janata

Celá tisková zpráva ve formátech doc a pdf




Coworking bilancuje

Publikováno 4.5.2015

Kladno - Úspěšně skončil projekt Cvičného coworkingového centra „Podnikání všem“ v Kladně. Pracovníci centra podpory podnikání Praha o.p.s. získali řadu důležitých zkušeností, navázali rozsáhlou mezinárodní spolupráci a pomohli celé řadě klientek ať už se zorientovat na pracovním trhu, tak se začátkem vlastního podnikání. A celý projekt nemohl skončit jinak než závěrečnou konferencí s mezinárodní účastí.


„Polsko se nazývá zemí podnikatelek. Jenže situace je poněkud složitější – velká část z nich je podnikatelkami jen de iure, a fakticky pouze pracují pro svého stávajícího zaměstnavatele a jejich „podnikání“ slouží jenom jako zástěrka pro zaměstnanecký poměr. Důvodem jsou samozřejmě zaměstnanecké odvody,“ posteskla si na konferenci expertka Patrycja Dołowy z nadace Fundacja MaMa.

Naopak fungování coworkingu v zahraničí představila Elin Olsson ze švédské instituce Coffice, která provozuje coworkingové centrum ve Stockholmu.

„V současné době probíhá takzvaná laptopová revoluce – počítač s připojením k internetu se vejde do tašky a je možné pracovat nejen z domova, ale i z kavárny. Neustále tak ubývá kancelářských prostor a budoucnost patří – jak se zdá – právě coworkingovým centrům,“ vysvětluje Elin Olsson.

A jak to vypadá s budoucností coworkingu v Kladně? Samotné centrum „Podnikání všem“ v Doberské ulici v Kladně-Rozdělově končí.

„Nasbírali jsme zde cenné zkušenosti – a je nutné říci, že ten objekt měl kromě nesporných výhod také své nevýhody. Jsou tu například problémy s ekonomikou budovy – jsme nezisková organizace a ne všechno si můžeme dlouhodobě dovolit. A to není všechno – ještě tu jsou jak problémy s parkováním, tak se spojením MHD. Jistě, nic z toho není nepřekonatelné, ale pro naše klientky je to nepříliš komfortní,“ vysvětluje Lucie Mazalová z CPPP o.p.s. A jaké je řešení?

„Budeme za pár dnů otevírat menší a efektivnější prostory na jiné adrese, podstatně blíž centru Kladna, jen pár kroků od autobusové zastávky. Tady zúročíme získané zkušenosti nasbírané v Rozdělově a opět se o něco přiblížíme našemu švédskému vzoru. Už se těšíme na nové tváře, nové podnikatelské záměry a samozřejmě i připomínky a nápady,“ uzavírá Lucie.

Lukáš Janata

Celá tisková zpráva ve formátech doc a pdf




Začíná poslední kolo kurzů pro maminky

Publikováno 15.1.2015

Kladno - Jak podnikat, sladit rodinný a pracovní život, jak vést účetnictví či jak si poradit s nástrahami moderních technologií uslyší opět frekventantky kurzů pro rodiče na rodičovské dovolené. Tentokrát je ovšem kromě slova „zase“ na místě slovo „naposledy“. Tento typ kurzů totiž po třech letech v kladenském coworkingovém centru „Podnikání všem“ končí.


„Tyto kurzy byly součástí projektu, financovaného Evropskou unií, který měl přesně stanovený průběh. Velice nás přitom těšil jak zájem o tyto naše kurzy, tak jejich výsledky – řada jejich frekventantek se po absolvování našich kurzů takříkajíc postavila na vlastní nohy,“ říká Petra Verflová z CPPP o.p.s., které tyto kurzy pořádalo.

Celkem přitom od roku 2013 proběhlo pět běhů kurzů. V nic se desítky maminek na rodičovské dovolené a dalších příslušnic sociálně znevýhodněných skupin dozvídalo, jak je možné začít podnikat a postavit se tak na vlastní nohy. K dispozici byli zkušení lektoři, a kanceláře s vybavením. Součástí kurzů bylo i hlídání dětí ve školičce, kterou provozuje tréninkové centrum, a malé občerstvení.

A jaké byly výsledky těchto kurzů? Rozhodně je čím se chlubit!

„Například naše bývalá klientka Jana Sýkorová se umístila na druhé příčce středočeského kola prestižní soutěže Rozjezdy 2013, ve které zápolí nejlepší podnikatelské plány. Nyní spolupracuje jako certifikovaná laktační poradkyně s porodnicí ve Slaném. A není sama – naše klientky rozjely řadu zajímavých aktivit. Vznikla tak třeba půjčovna outdorového dětského vybavení, seznamka, či prodej bio bedýnek,“ říká Verflová.

„Tyto kurzy byly rozhodně úspěšné a měly výsledky. Navíc se jednalo o něco, co by si maminky na rodičovské „za své“ rozhodně nemohly dovolit,“ říká Jaroslav Kovář z CPPP o.p.s.

Zájemkyně (ale i zájemci) o kurzy mají přitom jednu z posledních možností se přesvědčit. Stále jsou poslední volná místa v kurzech „Sladění podnikání a rodinného života“, který proběhne 11. března, a „Jednání s bankou, žádosti o úvěrování, financování“ 20. března. A případné další kurzy?

„Ty by musely být součástí jiného projektu, a to je zatím teprve ve fázi jednání,“ uzavírá Kovář.

Lukáš Janata

Celá tisková zpráva ve formátech doc a pdf




Každá zkušenost pomůže k uplatnění na trhu práce

Publikováno 4.12.2014

Praha - Když se řekne stáž, mají Češi často spíše smíšené pocity. Sice u nás v podvědomí studentů program stáží ještě úplně nezdomácněl, ale řada z nich se jej už naučila využívat. Na druhou stranu mají stáže i své kritiky – podle nich znevýhodňují studenty z chudších rodin před těmi bohatšími a přispívají tak k sociální stratifikaci. Jak to vypadá v praxi, jsme se zeptali jednoho z bývalých stážistů CPPP o.p.s. Františka Štillera.

Nejprve mi řekněte velmi stručně něco o sobě…
Je mi 25 let, vystudoval jsem bakalářský program ČZU Praha, Provozně ekonomickou fakultu obor Provoz a ekonomika. Práce v CPPP byla přitom moje první větší pracovní zkušenost.

Jak jste se o možnosti stáže dozvěděl?
Od jednoho svého známého jsem se dozvěděl o projektu Stáže pro mladé, a nabídka CPPP o.p.s. mne velmi zaujala.

Proč jste se vlastně pro stáž rozhodl?
Abych získal praxi. Zároveň mě tento obor zajímal.

Co jste od ní očekával a v čem se Vaše očekávání potvrdilo. A v čem se lišilo?
Před začátkem stáže jsem doufal, že mi bude v případě spokojenosti zaměstnavatele nabídnuto v této práci pokračovat, bohužel jsem už od prvních dní věděl, že to možné nebude. Ale i tak mi přinesla řadu pracovních zkušeností, které jsem později využil a využiji i v budoucnu.

Pomohla Vám stáž ve Vaší kariéře. Jak?
Zkušenosti ze stáže se strukturálními fondy jsem zúročil při výběrovém řízení na mou současnou pracovní pozici, kde se dotacemi zabývám.

Jak si Vaši kariéru představujete dál?
Nastoupil jsem jako zástup za mateřskou dovolenou, takže se uvidí v budoucnu, co se naskytne, ale touto problematikou bych se chtěl zabývat i v budoucnu.

Co byste vzkázal lidem, kteří mají zájem o stáže?
Ať určitě neváhají a do projektu se zapojí. Zároveň bych doporučil pečlivě vybírat, aby práce odpovídala tomu, co bych chtěl dělat i v budoucnu. Každá pracovní zkušenost se hodí a pomůže uplatnit se na trhu práce, což je v současnosti pro mladého člověka bez praxe celkem problém. Závěrem bych chtěl CPPP poděkovat za možnost získat praxi. Všem tuto společnost doporučuji, je zde mladý kolektiv a můj mentor pan Kovář se mi po celou dobu stáže pečlivě věnoval a nebál se svěřit mi jakoukoliv práci s projekty související, což určitě nemusí být u všech firem samozřejmostí.

Lukáš Janata

Celá tisková zpráva ve formátech doc a pdf




O coworkingu, podnikání a tak trochu i trhu práce

Publikováno 22.10.2014

Kladno - „Názorně vidíte, jak se mění v průběhu času pracovní podmínky. Na prvním obrázku vidíte historickou písařskou kancelář. Na druhém „cubicles“ z 80 let a na třetím pak moderní kanceláře společnosti Google…“ zní učebnou hlas překladatelky, zatímco švédská architektka Elin Olsson pokračuje ve své přednášce na téma coworkingu. A již pohled na učebnu, plnou žen všech věkových kategorií ukazuje, že tímto seminářem se pracovníci pořádajícího CPPP o.p.s. trefili do černého. Téma práce a zaměstnanosti je zkrátka ožehavé.

„Kdybych měla z celého dvoudenního semináře zdůraznit jen jednu věc, byla by to bezesporu velmi slušná kvalifikace jeho účastnic, která kontrastovala s jejich často mizivým pracovním uplatněním,“ vysvětluje Petra Verflová z CPPP o.p.s.

A opravdu. Během velmi živé diskuse padaly vesměs fundované dotazy, často slušnou němčinou či angličtinou. Neznalý pozorovatel by přitom mohl myslet, že jde o školení zaměstnankyň, pracujících na středních pozicích v nadnárodních společnostech. Opak byl přitom pravdou.

„Většina účastnic kurzu byly maminky na mateřské, které pracují jenom příležitostně. Přitom kdyby měly možnost, mohly by dokázat daleko víc,“ konstatuje Verflová.

Tomu přitom odpovídal i další program semináře. Asi největší zájem vyvolala přednáška Lucie Kozákové, zaměřená vysloveně na praktické otázky – jak si napsat životopis, jak si říct o zvýšení platu, jak postupovat, když cítím, že moje pracovní pozice je ohrožena…

„Tyhle schopnosti a dovednosti lidé často podceňují. A co je horší, nikdy se s jejich výukou leckdy nesetkali. Přitom už dávno platí, že není důležité jenom něco umět, ale také to prodat. A tak se často stává, že pracovní místo dostane někdo, kdo umí sice daleko méně, ale je asertivnější,“ vysvětluje Kozáková.

Pozornost vyvolala i přednáška ředitele kladenského Úřadu práce Jiřího Davida. Ten promluvil zejména o možnosti rekvalifikací. Ale debata se záhy stočila na celou řadu dalších témat, která účastnice semináře zajímala.

Na přetřes se tak dostaly třeba montovny, pracovní agentury či dokonce mezinárodní situace okolo našich vztahů s Ruskem. „Úkolem našeho Úřadu je zprostředkovávat práci. Nabízíme množství rekvalifikací a dalších programů. Ale nemůžeme dospělé lidi vodit za ruku – každý by měl vědět, co může na trhu práce nabídnout a kde má rezervy. V tomto ohledu na mne účastnice kurzu udělaly výborný dojem,“ říká David.

Posledním bodem programu byla pak přednáška Šárky Purgertové ze švédské společnosti Oriflame. Ta představila nejen známou kosmetickou firmu, ale zejména její v mnohém unikátní systém podnikání a řízení lidských zdrojů. Ty jsou v případě firmy skutečně impozantní – po celém světě pro ni pracuje okolo 3,6 milionu kosmetických poradkyň.

„Jako spolupracovnice Oriflame mám zajímavou možnost porovnat přístup zaměstnavatelů u nás a ve Švédsku. Obohatit se přitom mohou už obě strany, ne jenom my,“ říká Pugertová.

„Zájem o tento seminář je pro nás zavazující. Trh práce je zkrátka ožehavé téma a je přímo naší povinností věnovat se mu i nadále. Zároveň bych byl rád, abychom svými aktivitami pomohli účastnicím kurzů sehnat ne „nějaká“, ale skutečně odpovídající pracovní místa,“ uzavírá Jaroslav Kovář z CPPP o.p.s.

Lukáš Janata

Celá tisková zpráva ve formátech doc a pdf




Česko se stane zemí podnikatelek. Možná

Publikováno 29.5.2014

Praha - Češi a Češky se prý málo vrhají do podnikání a nevzniká tu dostatek nových firem. Úspěšnější nejsou v tomto ohledu prý jenom pobaltské země, ale i Polsko či Slovensko. Speciálně Polsko je v některých médiích označováno za „zemi podnikatelek“ a je nám dáváno za vzor. Podle expertů je však situace složitější. A hlavně – Česká republika na tom zatím není v mezinárodním srovnání vůbec tak špatně.

„Tomu, že je nám Polsko dáváno za vzor v podnikavosti žen nebo dokonce v podmínkách pro založení nové firmy, se sami Poláci dost diví. Je sice pravda, že třeba počet žen, jejichž hlavní zdroj příjmů pochází ze samostatné výdělečné činnosti je v Polsku násobně vyšší, než u nás. Důvod ovšem neleží na větší podnikavosti polských žen, ale v tom, že Poláci preferují „Švarc systém“ v míře, která je u nás nepředstavitelná,“ vysvětluje ředitel Centra podpory podnikání Praha Ing. David Janata.

Ví přitom, o čem mluví. Centrum podpory podnikání Praha dlouhodobě spolupracuje s polskou etablovanou a úspěšnou neziskovou organizací Fundacja MaMa, jejímž cílem je zlepšit podmínky, které mají ženy na polském trhu práce. To obnáší například právě omezení „Švarc systému“ na úkor normálních zaměstnaneckých poměrů.

„Když to vezmu jen s lehkou nadsázkou – nám jsou, a to nejen v této oblasti, dáváni za vzor Poláci a Polákům zase my. A tady je to dokonce obráceně. Pokud si totiž nějaký stát zaslouží přívlastek „země začínajících podnikatelek“, je jím právě ČR. Jistě, například nedávný průzkum společnosti NSG Morison ukázal, že u nás ženy tvoří pouze 30% podnikatelů, nicméně to se, alespoň podle mého názoru, rychle mění,“ konstatuje Janata.

Kdyby se mělo vyjít jen ze zkušeností Centra, tak z hlediska podílů klientů a klientek je převaha žen, které hledají pomoc při startu vlastního podnikání násobná. Jakkoliv se nemusí jednat o úplně reprezentativní vzorek, stávající trend ukazuje celkem jasně. Otázkou je, jak dlouho se tento trend udrží.

Letošní rok je totiž z hlediska podnikání skutečně zlomovým. Bohužel i v tom negativním slova smyslu. Výsledky prvního čtvrtletí totiž poprvé v novodobé historii ČR ukazují, že větší počet živnostníků zkrachoval, než kolik jich nově s podnikáním začalo. Důvodem jsou podle expertů i vládní reformy, které avizují například zrušení slevy na dani u paušálů.

„Podporu živnostenského podnikání měly v programu všechny vládní strany. Politici by se tedy měli zamyslet, jak živnostníkům pomoci, ne jim škodit. Jinak nám bude za krátko zatím srovnatelné Polsko dáváno za vzor právem,“ uzavírá Janata.

Lukáš Janata

Celá tisková zpráva ve formátech doc a pdf




V Králově Dvoře otevřel rodinný klub coworkingovou kancelář

Publikováno 30.10.2013

Králův Dvůr - Fenomén coworkingu, neboli sdílené kanceláře, se nešíří jen ve velkých českých městech, ale postupně si razí cestu i do menších obcí. Jednou z nich je i Králův Dvůr v berounském okrese. Tam nedávno maminky z rodinného klubu Pohoda pro každého otevřely „hodinovou kancelář“, kterou si kdokoliv může pronajmout na libovolnou dobu a udělat si svojí práci. Klub Pohoda pro každého se inspiroval také mezinárodním coworkingovým projektem občanského sdružení Centrum podpory podnikání Praha, o.p.s. a jeho švédským partnerem.

„Skutečnost, že si u nás klienti domlouvali schůzky v prostorách recepce, pracovali na počítačích - a to vše za provozu našich dalších aktivit, nás přivedla k myšlence poskytnout prostor v klidném a diskrétním prostředí “, řekla Lucie Hejcmanová, jedna ze zakladatelek rodinného klubu Pohoda pro každého. Když ona a další maminky klub zakládaly, vedla je k tomuto kroku především skutečnost, že místní školky měly přeplněné kapacity. Nejen ony potřebovaly další instituci, která by mohla pohlídat jejich ratolesti. Obliba klubu mezi místními rodiči postupně stoupala a dnes kromě hlídání dětí nabízí pestrou škálu služeb také pro dospělé – od pedikúry, manikúry, pilates až po fotoateliér.

S rostoucí oblibou klubu však podnikavé zakladatelky zjistili, že si mnoho rodičů a klientů do Pohody nosí svojí práci nebo si zde dokonce domlouvají schůzky Paní Hejcmanová s kolegyněmi promptně zareagovaly a zřídily právě pro pracující klienty prostor, kde si mohou svojí práci v klidu a v technicky vybaveném prostředí udělat. Jak tedy ona Hodinová kancelář vlastně funguje? „Je to vybavená kancelář, kterou si můžete dle svých potřeb pronajmout a to třeba na určitý den v týdnu nebo i v určitou hodinu. Můžete si zde domlouvat schůzky nebo v klidu pracovat, zatímco my Vám hlídáme děti. Samozřejmostí je i káva a možnost občerstvení“, vysvětlila Hejcmanová.

Na jaře tohoto roku se v klubu navíc konal vzdělávací seminář, který zorganizovalo občanské sdružení Centrum podpory podnikání Praha, o.p.s. (CPPP) a své aktivity na něm představil jeho švédský partner, stockholmská coworkingová kavárna Coffice. „Myšlenku hodinové kanceláře jsme již měli, každopádně informace od již fungujícího coworkingového centra ve Švédsku pro nás byly přínosné a motivovaly nás k jejímu uskutečnění“, potvrdila přínos semináře Hejcmanová. CPPP postupně navštívilo několik mateřských a rodinných center ve Středočeském kraji, kde právě se švédským Cofficem představovalo možnost spojit coworking s aktivitami klasického českého mateřského centra. Představení nápadu tvořilo jednu z částí mezinárodního projektu „Nové vize coworkingu jako cesta k posílení pracovních příležitostí žen“. „Jsme rádi, že jsme inspirovaly majitelky Pohody pro každého k pokusu o rozšíření jejich podnikatelských aktivit. V rámci školičky a herny je tato kancelář výborným doplňkem pro zaměstnané maminky ale i tatínky“, řekla k tomu hlavní metodička projektu, Petra Verflová z CPPP.

Jestli se tento fenomén rozšíří mezi další česká mateřská a rodinná centra, zůstává otázkou. Již nyní ale můžeme říci, že v sobě coworking skýtá potenciál pro rodiče, kteří chtějí podnikat již na mateřské resp. rodičovské dovelené. A nejen pro ně. Jak ostatně říká sama Lucie Hejcmanová, „coworking není zajímavý jen pro rodiče navštěvující mateřská centra, ale hlavně pro další širokou veřejnost“.

Projekt „Nové vize coworkingu jako cesta k posílení pracovních příležitostí žen / CZ.1.04/5.1.01/77.00224“ je financován z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.

Marek Bartoš

Celá tisková zpráva ve formátech doc a pdf




Kladenský coworking pomáhá rodičům při startu podnikání. Klientka centra Podnikání všem uspěla v soutěži Rozjezdy 2013

Publikováno 19.6.2013

Kladno, Praha - Projektů na podporu podnikavých rodičů, respektive žen, se v poslední době rozjela celá řada. Jejich cílem je většinou formou vzdělávacích programů naučit budoucí podnikatele vyznat se ve spletitém byrokratickém systému nebo umět svůj nápad dobře prodat. Tedy především teorii. Občanské sdružení Centrum podpory podnikání Praha (dále jen CPPP) na to jde poněkud odlišně. Jejich nové coworkingové centrum Podnikání všem na Kladně neučí rodiče pouze teoretické základy. Klienti centra na svém podnikatelském plánu skutečně pracují. Zvolená metoda nese první úspěchy – účastnice projektu Jana Sýkorová včera uspěla na soutěži pro začínající podnikatele Rozjezdy 2013.


Soutěž Rozjezdy, kterou již třetím rokem pořádá společnost T-Mobile, hodnotí každý rok podnikatelské plány začínajících podnikatelů z celého Česka. Ty nejlepší pak vybírá do regionálních kol, ze kterých se vítězové kvalifikují do celostátního finále. Klientka centra Podnikání všem Jana Sýkorová se ve středočeském „finále“ umístila se svojí Slánskou laktační poradnou na skvělém druhém místě a o jednu příčku jí tak unikla účast na celostátní úrovni. Přesto však byla nadmíru spokojená, že se ve tvrdé konkurenci originálních nápadů prosadila. „Mám z toho velkou radost“, řekla nám paní Sýkorová bezprostředně po vyhlášení vítězů v Praze. „Byl to náročný den a už se těším, až to doma oslavíme“, dodala „stříbrná medailistka“, očividně znavená celodenní obhajobou plánu a následným vyčkáváním na rozhodnutí poroty. Ta posuzovala vedle proveditelnosti podnikatelského plánu i další kritéria. „Čísla nejsou pro porotu rozhodně tím nejdůležitějším faktorem“ vysvětlila manažerka společenské odpovědnosti v T-Mobile, Petra Pavičová. „Snad ještě důležitější je kvalita osobnosti podnikatele a také jaký přínos bude mít projekt pro danou komunitu v místě realizace“. Slánská laktační poradna přísné podmínky poroty evidentně splňovala. Pro ty, kteří netuší, oč jde: poradna vlastně učí maminky správně kojit, usnadňuje jim první měsíce po porodu, jelikož velká většina maminek neví, jak ke kojení správně přistupovat. Velmi rychle tak s kojením přestávají a nahrazují kojenecké mléko jinou stravou, což je podle slov, slánské podnikatelky „velká škoda“.

Jana Sýkorová uspěla také díky pomoci CPPP a coworkingového centra Podnikání všem. Jeho klientky mají často velmi dobré nápady, ale neví si rady, jak je uplatnit v praxi. Proto jsou v centru koučové, kteří formou „firmy nanečisto“ klientkám radí, jak na to a pomáhají plán upravit tak, aby byl konkurenceschopný. To byl i případ paní Sýkorové. „Jana je jednou z 10 maminek, které se účastní našeho projektu v Podnikání všem. Máme radost, že právě u nás vznikají tak skvělé podnikatelské plány. To, že se Jana umístila se svojí laktační poradnou nakonec druhá ve středních Čechách, je obrovský úspěch“, řekla Lucie Mazalová, odborný pracovník a jeden z koučů coworkingového centra. „Nejdůležitější pro mě byly semináře o podnikatelském plánu, co by měl obsahovat, včetně tvorby cen a reklamy nebo SWOT analýzy“, řekla k tomu sama finalistka regionálního kola.

V Podnikání všem se momentálně testují další zajímavé plány: „biobedýnky“, podporující lokální farmáře, vegetariánská restaurace nebo dřevostavby. Všechny nápady vymyslely maminky, které se starají stejně jako Jana Sýkorová o malé děti, ale věří, že dokáží skloubit rodinu s podnikáním. Uvidíme některý z těchto projektů v soutěži Rozjezdy i za rok? To je skutečně jen na Vás!

„Pokud i Vy chcete odstartovat vlastní podnikání a chcete mít výborný a promyšlený podnikatelský plán, můžete od září vstoupit do dalšího kola našeho projektu“, vyzývá Mazalová. Úspěch Jany Sýkorové totiž dokazuje, že i na rodičovské dovolené lze úspěšně podnikat.

Projekt „Nové vize coworkingu jako cesta k posílení pracovních příležitostí žen“ je financován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost.

Marek Bartoš

Celá tisková zpráva ve formátech doc a pdf




Polská neziskovka roku a experti na sdílené podnikání ze Švédska radili českým rodičům jak podnikat

Publikováno 22.5.2013

Kladno, Střední Čechy - Mateřská a rodinná centra ve středních Čechách měla na jaře unikátní příležitost poučit se na seminářích zahraničních expertů ze Švédska a z Polska něco o novém fenoménu společného podnikání, tzv. networkingu a coworkingu. Zástupci polské největší ženské organizace Fundacja MaMa a zakladatelé úspěšného coworkingového centra Coffice ze Stockholmu představili českým rodičům, jak se podniká na mateřské a rodičovské dovolené v zahraničí.

Vzdělávací tour po středních Čechách organizovalo české občanské sdružení Centrum podpory podnikání Praha (dále jen CPPP) u vybraných center. Účastníci půldenních seminářů se seznámili s podnikatelským modelem coworkingu, které v současné době do Česka zavádí právě CPPP za podpory svých zahraničních partnerů. „Vedení a členové center se po kratší přednášce mohli ptát členů delegace na jakékoliv dotazy. Nakonec z toho vždy vznikla plodná diskuze, která trvala někdy i několik hodin. Byli jsme velmi potěšeni, jak velký zájem české maminky a rodiče projevili“, řekla k tomu Petra Košíková z realizačního týmu projektu CPPP.

O čem je vlastně coworking? Za anglickým názvem se skrývá jednoduchá myšlenka. Komunita různých podnikatelů a freelancerů (tj. povolání na volné noze) se schází ve společném pracovišti, sdílí jedno kancelářské zázemí a je tak svým způsobem nucena mezi sebou komunikovat, radit se o svých podnikatelských nápadech a navazovat přirozenou cestou kontakty. Navíc takový způsob práce odstraňuje izolovanost samotářských profesí a zefektivňuje práci. Coworking dorazil v posledních letech i do Česka a jeho popularita závratně roste. Nejznámější je zřejmě pražský HUB, jinak součást celosvětově proslulé sítě coworkingových center.

Kladenské podnikatelské centrum Podnikání všem, které založilo začátkem roku CPPP, je ale svým způsobem ojedinělé. Spojuje coworkingové hodnoty s potřebami matek a rodičů například v tom, že je v budově umístěna hernička s hlídáním dětí a rodiče se tak mohou plně koncentrovat na práci. K dispozici jsou jim i profesionální koučové, kteří jsou vždy po ruce, pokud si začínající podnikatel neví rady.

Kvůli malým zkušenostem s takovým modelem coworkingového centra oslovilo CPPP za účelem mezinárodní spolupráce experty ze zahraničí. Největší polská organizace, zabývající se ženskými právy, Fundacja MaMa, je ve své domovině pojmem. Její zakladatelka, spisovatelka Sylwia Chutnik, dostala v roce 2010 dokonce za svoje inovativní úsilí v oblasti ženských práv tzv. Sociální Nobelovu cenu Ashoka, která se uděluje v jednotlivých státech za přínos v sociálním podnikání. Organizace ve stejném roce získala cenu za nejlepší nevládní iniciativu v oblasti „rozvoje městského prostoru“. Fundacja MaMa má velké zkušenosti mimo jiné také v podpoře matek v návratu na polský pracovní trh. „Myslím, že situace v Polsku je v tomto ohledu ještě horší než u vás. Rodičovská dovolená není polskými zákony podporovaná vůbec, jsme hodně svázáni katolickou vírou a s ní spojenými stereotypními představami o roli ženy a muže ve společnosti. U nás je nepředstavitelné, aby muž zůstal s dítětem doma sám a staral se o něj jen on,“ popsala polskou situaci socioložka a fotografka Patrycja Dołowy, viceprezidentka organizace, která česká mateřská centra navštívila. „Ovšem i u vás je potřeba v tomto ohledu mnoho změnit, ostatně máme v tomto směru podobnou novodobou historii. Proto velmi fandím takovým experimentům, jako je coworkingové centrum Podnikání všem na Kladně“, dodala Dołowy.

Menší zkušenosti s ochranou ženských práv, ale zato mnohem větší praxe s coworkingem má Elin Olsson, architektka a spolumajitelka zajímavého prostoru Coffice ve švédském Stockholmu. „Jak už sám název napovídá, spojujeme coworkingové pracoviště s prostředím kavárny. I my jsme na začátku museli lidi naučit k nám chodit a pracovat. Teď už ale máme stálé členy a základna neustále roste,“ popsala své začátky ve Švédsku Olsson, která také přednášela ve středočeských městech. Co se týče samotné návštěvy, tak dodala, že „jí některá centra velmi mile překvapila, jak moderně se postavila k modelu coworkingu. Někteří skutečně pochopili podstatu věci. Tedy že coworking může rodičům pomoci postavit se zpět na vlastní nohy.“ Architekty z Cofficu překvapilo, jak rozmanitou činnost tuzemská mateřská a rodinná centra vyvíjejí. Od masáží přes manikúru až po hudební kroužky. „Hlavně jde o to, aby každé centrum našlo pro sebe ideální kombinaci. My máme třeba kavárnu s coworkingem, centra ale můžou spojit například dětské kroužky a coworking. Této kombinaci je pak potřeba prostor a celé pojetí samozřejmě přizpůsobit“, radila Olsson.

CPPP v dubnu navštívilo s polskou a švédskou delegací ve dvou vlnách téměř deset mateřských a rodinných center. Mezi navštívenými městy byl například Mělník, Kolín, ale i příměstské Horoměřice.

Projekt „Nové vize coworkingu jako cesta k posílení pracovních příležitostí žen“ je realizován až do roku 2015. V plánu jsou další workshopy a semináře se zahraničními partnery, převážně na Kladně.

Projekt je financován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost.

Marek Bartoš

Celá tisková zpráva ve formátech doc a pdf




Zájem o kurzy pro podnikatele mezi ženami neustále roste

Publikováno 16.5.2013

Kladno - Stále více českých žen si vybírá jako způsob návratu na trh práce podnikání. Alespoň soudě podle enormního zájmu o školící kurzy pro začínající podnikatelky, které pořádá občanské sdružení Centrum podpory podnikání Praha (dále jen CPPP) ve svém tréninkovém centru Podnikání všem na Kladně. Kvůli nečekaně vysoké poptávce po školení zde otevřelo další kurz pro podnikavé ženy.

CPPP pořádá hned několik kurzů pro začínající podnikatelky, kurz „Účetnictví a finance v podnikání“ je akreditovaný Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT). A právě o tento kurz je mezi ženami největší zájem. CPPP tedy otevřelo další akreditovaný kurz s kapacitou dvaceti účastnic, který nyní běží souběžně s prvním. Původně se s takovým krokem ani nepočítalo, jelikož nikdo z CPPP takový zájem nepředpokládal. „Jedním z důvodů zvýšeného zájmu o tento kurz je samozřejmě akreditace a s tím spojená větší prestiž získaného certifikátu po jeho absolvování. Zaznamenali jsme však zvýšenou poptávku i po ostatních kurzech, které akreditaci nemají. Jsme velmi mile překvapeni, kolik žen má odvahu začít znova a využít příležitost k vlastnímu podnikání“, vysvětluje hlavní odborník na celém projektu, Ivana Janatová. V tréninkovém a coworkingovém centru Podnikání všem v Kladně probíhají ještě další školení, ušitá na míru ženám s tématy jako je slaďování osobního a pracovního života nebo efektivní využití ICT v podnikání. Matky mohou přijít s dětmi, o které se během jejich vzdělávání starají profesionální chůvy, dostanou drobné občerstvení a vše je zcela zdarma.

Ženy na kurzech neoceňují pouze nabyté znalosti, ale i přátelskou atmosféru. „Školení se koná v příjemném prostředí a ve velmi přátelské atmosféře. Kromě užitečných a praktických rad, týkajících se začátků podnikání mi přinesly i nové kontakty, které doufám využiju i v budoucnu“, řekla jedna z účastnic kurzů Petra Hrušková. A jaké oblasti představují pro začínající podnikatelky největší problém? „Je to právě to účetnictví, jelikož se jedná o poměrně odbornou oblast. Účastnice nosí často dlouho v hlavě přesný podnikatelský záměr, který se však do této chvíle báli právě kvůli komplikovanosti vedení účetnictví uskutečnit. Naší úlohou není jen předat znalosti, ale také pomoci tyto obavy odstranit zvyšováním sebevědomí účastnic“, vysvětlila jedna z lektorek, Petra Hospodková.

Akreditovaný kurz má rozsah 120 hodin a probíhá od 9 hodin ráno do 15 hodin odpoledne. Zájemkyně o další kurz, který se otevře na podzim, se mohou hlásit do konce září, nejlépe však dříve, kapacita se naplní zřejmě opět velmi rychle.

Projekt „Podnikání žen jako efektivní cesta k posílení rovných příležitostí na trhu práce“ je financován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost.

Marek Bartoš

Celá tisková zpráva ve formátech doc a pdf




Unikátní tréninkové centrum „Podnikání všem“, určené pro začínající podnikatele zahájilo v Kladně svůj provoz

Publikováno 7.2.2013

Praha, Kladno - Občanské sdružení Centrum podpory podnikání Praha o.s. (CPPP) otevřelo prostory nového tréninkového a coworkingového centra. Smyslem dlouho připravovaného mezinárodního projektu je nabídnout trochu jinou koncepci, která pomůže především rodičům s návratem na pracovní trh.

Název nového centra „Podnikání všem“ vyjadřuje duch celého projektu: poskytnout základní podnikatelské znalosti a posílit nebo obnovit pracovní návyky rodičům, kteří se chtějí opět zapojit do pracovního procesu po delší době strávené na rodičovské dovolené. Tedy ne pouze maminkám, ale i tatínkům. „Ačkoliv se to zdá jasné, nad podobou názvu diskutovalo celé občanské sdružení několik dní. Chtěli jsme totiž, aby nový název ztělesňoval maximální otevřenost těm, kteří mají zájem naučit se něco o podnikání. To se nám myslím povedlo“, říká jedna ze školitelek Lucie Mazalová.

Celé centrum představuje vlastně jakýsi podnikatelský simulátor. To znamená, že si účastnící pod odborným dohledem školitelů vyzkoušejí jak založit a provozovat firmu se všemi aspekty, které se k této činnosti vážou. Musejí se tedy potýkat s administrativou založení s.r.o., vymyslet funkční podnikatelský plán, ale také třeba vytvořit efektivní marketingovou kampaň. „ Koncipovali jsme projekt jako podnikatelský inkubátor pro začínající podnikatele. Mnoho maminek a tatínků mají zajímavé nápady, ale nedisponují prostorem ani zkušenostmi, které jsou pro start podnikání nezbytné. Obojí nyní naleznou v našem centru a to bezplatně“, říká místopředseda sdružení David Janata. Vedle „firmy na nečisto“ zde probíhají rovněž jednotlivé kurzy jako je základ práce s počítači, základy marketingu, nebo daňová problematika. Velkým přínosem je také možnost bezplatného hlídání dětí odborným personálem v době, kdy se rodiče účastní kurzů. „Velmi dobře si uvědomujeme, že dítě může být pro začínající rodiče-podnikatele takřka neřešitelným problémem. Hlídání potomků během výuky bylo proto naší hlavní prioritou, které jsme podřídili i řešení prostorových dispozic centra“, řekla k tomu metodička projektu Petra Košíková.

Citlivé stavební úpravy nových prostor byly osobně konzultovány členy sdružení se zahraničními partnery ze Švédska a Polska, kteří mají s podobnými projekty velkou zkušenost.

Zájemci z řad rodičů se mohou stále do kurzů hlásit. Projekt je financován z Evropského sociálního fondu a z peněz v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost.

Marek Bartoš

Celá tisková zpráva ve formátech doc a pdf